Jak to všechno začalo? Z čeho vychází princip linbuildingu v SEO?

Odkazy jsou důležité od samého počátku webu. World Wide Web – vesmír známý dnes jako Internet – lze jednoduše definovat jako obrovskou sukupinu vzájemně propojených dokumentů. Za tato spojení jsou zodpovědné právě odkazy, jež umožňují uživatelům procházet mezi stránkami, weby, obrázky, videi a dalšími soubory.

Vyhledávače se při procházení a hodnocení webových stránek spoléhají, stejně jako lidé, na odkazy. Na počátku Internetu se vyhledávače omezovaly na indexování a uspořádání stránek v abecedním pořadí nebo v adresářích (umění, sport, zprávy atd.). Stránky se musely zaregistrovat, aby se v těchto indexech objevily. To jsme někdy v polovině devadesátých let dvacátého století. Prim hrály tehdy katalogy, rozcestníky a portály typu Yahoo. V době, kdy existovalo relativně málo webů, byl tento způsob procházení webu absolutně v pořádku. Jakmile se však dramaticky zvýšil objem uživatelů, webových stránek, obsahu a vyhledávání, vyhledávače musely zlepšit své algoritmy, aby poskytovaly lepší výsledky vyhledávání.

Nejprve proto vyhledávače odstranily nutnost registrace webů. Poskytovatelé vyhledávání začali sami aktivně hledat weby, které by indexovali, katalogizovali a zařadili do svých databází. A takto to de facto funguje dodnes: odkazy odhalují webové cesty robotům vyhledávačů, kteří procházejí webové stránky a indexují nový obsah nebo aktualizace.

PageRank zohledňoval několik faktorů, podle kterých se weby řadily do indexu vyhledávání. Algoritmus analyzoval obsah stránky na základě klíčových slov a její popularitu na internetu měřenou prostřednictvím sítě odkazů. Cílem bylo změřit relevanci stránky podle počtu odkazů, které získala z jiných stránek. Byla přitom použita stejná logika jako v akademické sféře: čím více citací autor obdrží, tím větší má v daném oboru autoritu. Čím více odkazů tedy web obdrží, tím je v dané oblasti relevantnější.

Poté již nemělo smysl řadit weby podle abecedy. Bylo nutné analyzovat, co stránky nabízejí a zda obsahují odpovědi, které uživatelé hledají. V tomto bodě příběhu se do popředí dostala společnost Google. Nejpopulárnější vyhledávač na světě v současnosti zahájil svou cestu zavedením algoritmu, který způsobil revoluci ve vyhledávání: PageRank.

Netrvalo dlouho a začali na to reagovat i první “SEO optimalizátoři” – lidé, kteří si uvědomili, že k tomu, aby se stránka stala úspěšnou, je třeba, aby se o ní lidé dozvěděli. A kde jinde, než na prvních pozicích ve vyhledávačích. Začaly vycházet první publikace a studie. U nás v Česku byla jednou z prvních publikací ta pod názvem Velký průvodce SEO od Michala Kubíčka, současného majitele agentury Mediatoring.

Programátoři vyhledávačů si brzy si uvědomili, že počet odkazů k měření relevance webu nestačí, protože SEO konzultant – linkbuilder může jednoduše vytvořit stovky odkazů. Google tedy začal zohledňovat rozmanitost a kvalitu stránek, na které směřovaly zpětné odkazy. Seznam pak začal používat algoritmus postavený na obdobném, i když ne zcela totožném základě. Algoritmy vyhledávačů definovali, že když kvalitní stránky z různých domén vytvářejí odkazy, stránka, na kterou odkazují, získává část jejich autority, běžně označované jako link juice. Stránka, která odkazuje na jinou, ukazuje webovým vyhledávačům cestu, kterou se mají vydat, a adresy URL, s nimiž sdílí svou autoritu. Odkazy jsou proto pro procházení a hodnocení webových stránek ve vyhledávačích zásadní.